Taci's day

Vánoce miluju. A taky jsem dost konzerva, takže to pro mě byla každý rok poměrně dost jasná záležitost. Napéct cukroví, společně s mámou. Slepované z mlýnku na maso, které jsme nikdy nestihly namočit do čokolády. Vanilkové rohlíčky. Hlavně pro Atoska. Ořechy. Když jsem se netvářila moc kysele, protože mi nechutnaj. Perníčky, když jsem chtěla být extrémně akční. Stromeček už léta zdobíme stejně. Táta...

V takovéhle náročné životní situaci si člověk nejlépe uvědomí, kdo je kdo. Celou tu dobu tu vždycky byli a pořád jsou máma (i když je to pro ni všechno nejspíš ještě těžší než pro mě), Saša a můj kluk. Díky tomu, co jsme s Honzou spolu prožili, dneska vím, že mám toho nejlepšího chlapa na světě. I když se hádáme (docela často), i...

Ano, čas od času jsem chtěla normálně žít a měla jsem z toho obrovský výčitky. Většinou jsem ale nechtěla normálně vůbec nic. V práci jsem získala pověst slušný a zodpovědný holky (haha), protože jsem nechodila na večírky, a když, šla jsem domů v deset a střízlivá. S nikým jsem moc nesdílela, co se mi děje a jak se cítím, takže jen málo lidí...

Po operaci jsme vůbec nevěděli, jestli tátu do Vánoc pustí, jestli budeme moct odjet na Šumavu, co bude. Nakonec se to povedlo a jsem za to dneska hrozně vděčná. O Vánocích toho roku umřel Atosek. Byl na tom už hodně špatně a vůbec jsme nevěděli, jestli do Vánoc vydrží a budou se moct ještě s tátou vidět. Když jsme byli všichni v Praze,...

Už tak dlouho, několik let, jsem se o tátu nepřiměřeně moc bála. Milovala jsem ho, jasně a člověk prostě má strach o lidi, které miluje, ale jako bych to věděla. Jako by mi intuice říkala, že s ním něco není v pořádku. On by se vždycky pro nás rozkrájel, ale sebe zanedbával, asi jsem měla strach, že se možná necítí dobře, ale nic...

Za pár měsíců to bude dva roky od chvíle, kdy jsem napsala poslední příspěvek. Prostě to nešlo a možná, že pořád ještě nejde. Ale v poslední době mám touhu začít znovu psát. Je to dva roky, co se mně a mojí rodině obrátil život úplně vzhůru nohama. A za ty dva roky se stalo strašně moc. Teď se chci zkusit vrátit ke psaní,...