Taci's day

Po operaci jsme vůbec nevěděli, jestli tátu do Vánoc pustí, jestli budeme moct odjet na Šumavu, co bude. Nakonec se to povedlo a jsem za to dneska hrozně vděčná. O Vánocích toho roku umřel Atosek. Byl na tom už hodně špatně a vůbec jsme nevěděli, jestli do Vánoc vydrží a budou se moct ještě s tátou vidět. Když jsme byli všichni v Praze,...

Už tak dlouho, několik let, jsem se o tátu nepřiměřeně moc bála. Milovala jsem ho, jasně a člověk prostě má strach o lidi, které miluje, ale jako bych to věděla. Jako by mi intuice říkala, že s ním něco není v pořádku. On by se vždycky pro nás rozkrájel, ale sebe zanedbával, asi jsem měla strach, že se možná necítí dobře, ale nic...

Za pár měsíců to bude dva roky od chvíle, kdy jsem napsala poslední příspěvek. Prostě to nešlo a možná, že pořád ještě nejde. Ale v poslední době mám touhu začít znovu psát. Je to dva roky, co se mně a mojí rodině obrátil život úplně vzhůru nohama. A za ty dva roky se stalo strašně moc. Teď se chci zkusit vrátit ke psaní,...