Taci's day

Vánoce miluju. A taky jsem dost konzerva, takže to pro mě byla každý rok poměrně dost jasná záležitost. Napéct cukroví, společně s mámou. Slepované z mlýnku na maso, které jsme nikdy nestihly namočit do čokolády. Vanilkové rohlíčky. Hlavně pro Atoska. Ořechy. Když jsem se netvářila moc kysele, protože mi nechutnaj. Perníčky, když jsem chtěla být extrémně akční. Stromeček už léta zdobíme stejně. Táta...

V takovéhle náročné životní situaci si člověk nejlépe uvědomí, kdo je kdo. Celou tu dobu tu vždycky byli a pořád jsou máma (i když je to pro ni všechno nejspíš ještě těžší než pro mě), Saša a můj kluk. Díky tomu, co jsme s Honzou spolu prožili, dneska vím, že mám toho nejlepšího chlapa na světě. I když se hádáme (docela často), i...

Ano, čas od času jsem chtěla normálně žít a měla jsem z toho obrovský výčitky. Většinou jsem ale nechtěla normálně vůbec nic. V práci jsem získala pověst slušný a zodpovědný holky (haha), protože jsem nechodila na večírky, a když, šla jsem domů v deset a střízlivá. S nikým jsem moc nesdílela, co se mi děje a jak se cítím, takže jen málo lidí...