Balkonová džungle
19:27
Od té doby, co bydlím s Honzíkem, mám poprvé v životě byt s balkonem! (Kromě domova plného lásky, chlapa, co mě miluje a skvěle mi vaří a dalších báječných věcí, o tom jindy.) Balkon jsem si vždycky přála, a tak jsem se teď pustila do plánování a realizování toho, jak by měl náš balkon snů vypadat.
Začalo to u kytek. Honza mi řekl, ať koupím cokoliv jedlého, čerstvé bylinky se nám doma vždycky hodí, a pro začátek mi přivezl bazalku a rozmarýn. A tak jsem vyrazila na nákupy dalších bylinek. Usmyslela jsem si, že je pojedu nakoupit zrovna v neděli.
Půl dne jsem strávila hledáním slušného zahradnictví, které by v neděli mělo otevřeno. Ale přece nebudu čekat do pondělí, už jsem byla rozhodnutá a chtěla jsem mít ještě večer balkon plný kytek. Pár otevřených zahradnictví jsem našla, a tak jsem vyrazila na nákupy. Nebylo úplně snadné sehnat všechny bylinky, které jsem chtěla, a které by nevypadaly, že nevydrží do druhého dne, protože většina normálních lidí nakupuje byliny na jaře nebo na začátku léta. My nejsme tak úplně normální, tak proč si nezaložit bylinkovou zahrádku na konci léta, že. Nakonec jsem byla úspěšná a vracela jsem se se sedmi druhy bylinek, jahodami a levandulí (já vím, ta není tak docela jedlá, ale je jenom jedna malinká, tak co...).
Následovala ještě dlouhá zastávka v Obi, kde jsem sháněla všechny propriety potřebné k sázení a především jsem trnula hrůzou, že mi všechny bylinky ve třicetistupňovém vedru v autě chcípnou. Kupodivu přežily, a tak jsem se po nákupu truhlíků, zeminy, hnojiv, květináčů, lopatiček, rukaviček a jiných nezbytností mohla pustit do sázení. Samozřejmě jsem doma zjistila, že držáky truhlíků, které jsem pořídila, nepasují na naše zábradlí, takže Honzík, jakmile dorazil z práce, sedl do auta a vydal se je vyměnit za jiné. Není se čemu divit, že byl úspěšnější a přivezl použitelné držáky (a keramzit, na který jsem zapomněla), takže jsme mohli konečně sázet a instalovat. Povedlo se a zatím nám umírá jenom jedna šalvěj, takže dobrý.
Pár dní na to jsem se vydala do IKEI nakoupit miliardu "nezbytností" do bytu a taky nábytek na balkon. Strávila jsem tam skoro celý den a vybrala všechno, co jsem prostě nutně potřebovala. Ukázalo se, že to možná nebyl úplně nejlepší nápad, protože s narvaným košíkem jsem nemohla skoro manipulovat, u pokladny jsem předvedla komické vystoupení - vykládání vozíku plného spousty malých věcí a velkých krabic naskládaných na vrchu a především opětovné skládání věcí do vozíku po zaplacení. Lidi ve frontě za mnou byli naprosto nadšení a skvěle se bavili, protože jsem je samozřejmě vůbec nezdržovala.
Od pokladny jsem kráčela se zcela reálným strachem, že se mi to všechno nevejde do mého miniaturního auta a budu do večera čekat v místní garáži, až mě Honza přijede zachránit s dalším autem. Kupodivu jsem to tam ale nacpala, takže jsem na Honzu čekala až před barákem, protože mi zakázal to tahat nahoru a taky jsem se bála, že než dorazí, někdo si novým nábytkem z mého auta vylepší byteček.
Dopadlo to dobře, Honzík mi to pomohl vytahat do bytu a náš balkon je zase o něco krásnější. Ještě mu ale chybí nová podlaha a další nezbytnosti, takže se do IKEI a pravděpodobně i do zahradnictví brzo vrátím, protože je tam ještě moc malá džungle...
![About [span]me[/span]](http://www.jpeg.cz/images/2017/11/27/IMG_3523.jpg)
0 komentářů