Vánoce miluju.
A taky jsem dost konzerva, takže to pro mě byla každý rok poměrně dost jasná záležitost.
Napéct cukroví, společně s mámou. Slepované z mlýnku na maso, které jsme nikdy nestihly namočit do čokolády. Vanilkové rohlíčky. Hlavně pro Atoska. Ořechy. Když jsem se netvářila moc kysele, protože mi nechutnaj. Perníčky, když jsem chtěla být extrémně akční.
Stromeček už léta zdobíme stejně. Táta vždycky upravil kmen, aby se vešel do stojanu a pak ho tam umístil. Velkou krásnou jedli, každý rok. Zdobím ho já a nic se na tom nemění. Stejný barvy ozdob, svíčky, prskavky. A nahoře velká mašle, kterou tam dáváme snad už od doby, co jsem se narodila, nic jinýho si na stromku nepamatuju.
K večeři rybí polévka, kterou miluju, i když ryby nejim. Kapr a salát, kterej taky nejim, a protože nejim ryby, tak ještě řízky. S chlebem. Pod talířem na polívku šupina a o doplňování talířů se stará jen jeden, ostatní od stolu nevstávají. Staral se táta. O doplňování talířů, i o to, aby bylo co doplňovat. Všechna ta štědrovečerní jídla vařil on. Vždycky.
K večeři nám vždycky hrála mámina a pak i moje milovaná "Rybovka", kterou letos nemůžu ani slyšet. A pak máma zazvonila na zvonek.
Každej rok jsme si říkali, že to s dárkama fakt už nebudeme přehánět a každej rok jsme pak nevěděli, jak je pod ten stromek všechny narvat. Moje máma balí ty nejhezčí dárky na světě. Táta se s tím nikdy moc nepáral, většinou to balení nechal na nás. Já pak dárky balila na poslední chvíli před večeří a všichni na mě museli čekat.
Pořád jsem nejmladší z rodiny, takže dárky jsem rozdávala vždycky já. Naprosto to zbožňuju. Dělat si v tom systém, aby každý dostal ten pravý dárek v pravou chvíli, sledovat rodiče, jak se tváří při rozbalování.
Úplně vidím ten tátův rádoby nezaujatý výraz, když seděl v křesle a rozbaloval. Tvářil se - jako obvykle - jako že ho to všechno kolem moc nezajímá. Ale myslím, že měl Vánoce taky rád. Rád nám kupoval dárky a miloval ten svůj bramborovej salát, kterej dělal do lavoru.

Letos je všechno jinak. První Vánoce bez táty. Všude píšou, že po ztrátě blízké osoby jsou první Vánoce jedno z těch nejhorších období. Je to pravda.
Čím víc se Vánoce blížily, tím větší smutno nám s mámou bylo. Vlastně je. Už zas brečim každej den několikrát a chvílema mám pocit, že to až fyzicky bolí. Že bych tu šílenou bolest mohla nahmatat, zmačkat do koule a zahodit. Jenže zahodit se nějak pořád nedá.

Už dávno jsme se s mámou a s Honzou dohodli, že letos prostě musíme všechno změnit. Došli jsme k tomu, že to je jediná cesta, jak se z toho nezbláznit. Já jsem se rozhodla, že chci odjet někam pryč. Někam do zahraničí, kam se dá dojet v klidu autem, aby s námi mohl i pes. Mamce se nikam nechtělo, takže nám trvalo dost dlouho, než jsme se dohodli, jak to teda uděláme. Ještě teď si trochu vyčítám, že jsme nakonec odjeli, i když vím, že je to tak asi dobře a máma s tím souhlasí. Mamka je u Saši a je to snad pro ni taky to nejlepší řešení.

Já ležím v hotelový posteli v Salzburgu, piju prosecco z lahve a chvílema u psaní brečim, jak jinak. Salzburg je nádhernej. Celej den jsme strávili couráním po městě, pitím svařáku, jezením kaštanů a tak. Je mi tady fajn.

Ale zítra je Štědrý den a já vlastně ještě pořád nevím, jak to zvládnu. Nemám tušení, jak se budu cítit a jestli náhodou nebudu chtít celej den jen ležet pod peřinou a bulet. Ale snad ne, je to jenom den...

Až se vrátíme na Šumavu, oslavíme Vánoce s Terezkou. Když má váš chlap pětiletý dítě, nemůžete Vánoce prostě úplně zrušit. A je to dobře. Jen i tam uděláme všechno jinak.
Nekupujeme kapra. Ani stromeček. Nepečeme cukroví. Protože se nám prostě nechce a nemáme na to náladu. Uvaříme si něco jinýho a ozdobíme tyče od záclon.
A u toho budeme brečet a dávat si dárky, ale budeme spolu a asi to bude nějakým smutným způsobem stejně fajn.
Miluju vymýšlet a kupovat svým blízkým dárky, to mě nepustilo ani letos. Nejradši bych je dávala každej den. (Jo, taky je ráda dostávám, abyste neřekli, že si tady na něco hraju.)

Táta mi strašně chybí. Teď o Vánocích ještě víc než jindy.

Přeju vám všem opravdu klidný a pohodový Vánoce s těmi, které máte rádi.